Káva už není zlozvyk, ale prokazatelně prospěšný nápoj. Vědecká data mění pohled na její zdravotní účinky

Káva se z nápoje dlouhodobě spojovaného se zdravotními riziky změnila v nápoj, který má při rozumné konzumaci spíše zdravotní benefity než rizika.

Vědecké studie ukazují souvislost mezi pravidelným pitím kávy a nižším rizikem cukrovky 2. typu, některých neurodegenerativních onemocnění i celkové úmrtnosti. Jak komunikovat zdravotní benefity kávy bez dezinformací a kde jsou hranice mezi vědeckými poznatky a přetrvávajícími mýty? Téma patřilo mezi odborné přednášky 13. ročníku Prague Bar Show, největšího B2B veletrhu nápojů a gastronomie v Česku. Medicínsky podložený pohled na kávu zde představil doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., přednosta Interní kliniky 3. LF UK a FTN a odborník z Institutu kávy.

Káva a zdraví – mýty, data a realita

Paradigma, které desítky let řadilo kávu mezi škodlivé návyky spojované s vysokým tlakem či rakovinou, se za posledních 20 let kompletně obrátilo.

„Káva se z podezřelého zlozvyku změnila v nápoj, který má při rozumné konzumaci spíš zdravotní benefity než rizika. Medicína se na ni dnes dívá úplně jinak než před dvaceti lety,“ uvedl doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D.

Za optimální množství pro většinu zdravých dospělých označuje 2 až 6 šálků denně, zdravotní přínosy jsou podle něj nejvýraznější při 4 až 6 šálcích. Doporučená denní dávka kofeinu se pohybuje kolem 200–300 mg, tedy zhruba 2–4 šálky.

Káva přitom obsahuje téměř 200 různých látek, především velké množství antioxidantů. Benefity proto nejsou vázané jen na kofein, zdravotně přínosná je i káva bez kofeinu. Pražení navíc celkovou antioxidační kapacitu zvyšuje: ubývá kyseliny chlorogenové, ale přibývá melanoidinů, které mají také antioxidační účinky.

Co ukazují vědecká data?

Cukrovka 2. typu: S každými dvěma šálky kávy s kofeinem klesá riziko onemocnění o zhruba 12 % (u kávy bez kofeinu o 11 %), a to podle rozsáhlé americké studie zahrnující téměř 88 000 žen, zdravotních sester, a navazující metaanalýzy 42 studií s téměř 2 miliony účastníků.

Celková úmrtnost: Metaanalýza dvaceti studií s téměř milionem lidí spojuje konzumaci 2–5 šálků denně s nižší úmrtností. Podobný výsledek přinesla i studie z České republiky a střední Evropy.

Neurodegenerativní onemocnění: Pravidelní konzumenti kávy mají podle citovaných dat nižší riziko Parkinsonovy choroby přibližně o 30 % a Alzheimerovy choroby přibližně o 60 % i méně mozkových příhod.

Střevní mikrobiota: Pravidelná konzumace podporuje bakterie rodu Bifidobacterium a protizánětlivější střevní prostředí.

Uvedené výsledky vycházejí převážně z observačních studií, které popisují souvislosti mezi konzumací kávy a zdravotními ukazateli, nikoli přímý příčinný účinek.

Káva nezpůsobuje dehydrataci a souvislost s rakovinou se nepotvrdila

Řada přetrvávajících mýtů o kávě nemá oporu v současných vědeckých poznatcích.

Souvislost mezi kávou a rakovinou se podle Kohouta nepotvrdila ani u ledvin a močového měchýře, kde podezření přetrvávalo nejdéle. Starší data zkreslovalo především to, že pití kávy se často pojilo s kouřením.

Při pravidelné konzumaci do zhruba čtyř šálků si tělo zvykne na mírný močopudný účinek a káva tedy nezpůsobuje dehydrataci. Krevní tlak se po ní zvýší jen krátkodobě a 2–3 šálky denně jsou podle Kohouta v pořádku i v těhotenství, pokud není překročen doporučený příjem kofeinu.

Internetové tvrzení, že kombinace mléka a kofeinu způsobuje rakovinu žlučníku, označil Kohout za hoax bez vědeckého podkladu.

Kdy je na místě opatrnost?

Kofeinová káva není vhodná pro každého ve stejném množství. Opatrní by měli být lidé se žaludečním vředem, refluxní ezofagitidou a s neléčenou ischemickou chorobou srdeční nebo vysokým tlakem. U léčeného vysokého tlaku jsou podle Kohouta 2–4 šálky denně v pořádku.

Tzv. pomalí metabolizéři, kterých je podle odhadu 15–20 % populace, mají poločas účinku kofeinu až 8–10 hodin. U dětí může jeho odbourávání trvat desítky hodin, což je hlavní důvod obav z energetických nápojů u mladistvých.

Největší riziko podle Kohouta nepředstavuje samotná káva, ale kombinace energetických nápojů s alkoholem a dalšími stimulanty.

Pro pražírny, prodejce kávy a kavárny jsou tyto poznatky důležité také z hlediska komunikace se zákazníky. Jak o kávě mluvit věrohodně, co lze říct a co ne, a kde leží hranice mezi komunikací hodnot produktu a zavádějícími tvrzeními?

„O kávě můžeme mluvit pozitivně, ale poctivě. Stačí zákazníkovi říct, co data skutečně ukazují, a nic k tomu nepřidávat,“ shrnul Pavel Kohout.

Průměrný Čech přitom vypije ročně přibližně 370 šálků kávy.